Čokoládové vrchy filipínských ostrovů

0 22

Bohol je jedním z Visayanských ostrovů, které leží v samotném srdci Filipín. Tento jedinečný ostrov svou krajinou je velký asi jako Mallorca, zaujímá zvláštní místo ve filipínské historii. Právě na tomto ostrově byla v roce 1565 uzavřena první formální dohoda mezi ostrovany a španělským královstvím, které si činilo na ostrovy nárok. Místní náčelník Datu Sikutana uzavřel smlouvu o přátelství s Miguelem Lópezem de Legazpi, vyslancem krále Filipa II. Španělského, po němž nese souostroví své jméno. Oba muži smlouvu zpečetili vypitím vína s příměsí vlastní krve, kterou nechali do poháru nakapat ze zápěstí. Od té doby se tomuto dokumentu říká “Pokrevní smlouva”.

V dnešní době ostrov Bohol je především zemí Čokoládových vrchů. Je tu celkem 1268 strmých, pravidelných kopečků, které se mačkají na plošině ve středu ostrova a jejichž vrcholky dosahují výšky od 30 do 100 metrů. Na první pohled vypadají spíš jako bábovky obřích dětí než jako dílo přírody. mají tvary kuželů nebo kupolí a stojí vedle sebe jako kupky sena na poli. Jejich svahy pokrývají trsy tvrdých trav, které v období sucha, od února do května, tak seschnou, že se kopce zbarví do čokolády. Pak přijde období tropických dešťů, znovu vzkřísí traviny k životu a všechny kopce se zbarví do svěží zelené.

Related Posts

jak vznikly tyto zajímavé kopce není jednoznačně prokázaný, ale je zřejmé, že je podmíněný jak vlhkým oceánským podnebím Filipín, tak vlastnostmi vápence, v němž se tato zvláštní, hravá krajina vytvořila. Podobné útvary můžeme nalézt kuželového krasu v v Číně nebo škrapových polí v Dinárském krasu nejsou filipínské vápence zcela čisté ani dost vysoké. Obsahují příměsi jiných prvků a minerálů činí vápenec odolnější vůči zvětrávání a také jejich postupnost je menší, a proto nevznikají podzemní jeskyně. vrstva půdy a travní porosty navíc chrání vápenec před působením dešťové vody.

Jako každá civilizace má své pověsti a báje, i zde Filipínci mají legendy ostrovanů z Boholu mají pro původ Čokoládových vrchů. jedna pověst vypráví o bitvě mezi dvě rozzuřenými obry, kteří na sebe po celé dny bez ustání vrhali kameny, a však žádný nezvítězil. Unavení obři se nakonec smířili a odešli z ostrova, jen kameny zůstaly tam kde dopadly. jiná legenda vypráví o smutném obru Arogo, který vášnivě miloval pozemšťanku jménem Aloya a rozhodl se ji unést. ona však jeho dvoření odmítala, chřadla a nakonec zemřela. A Čokoládové vrchy jsou zkamenělé slzy nešťastného obra.