Dnešní výlet nás zavede na severní Moravu, do Olomouckého kraje s výšlapem na Hrubý Jeseník, polsky Wysoki Jesionik a německy Altvatergebirge toto pohoří, které z velké části na našem území Slezska a severní Moravy  dominuje nejvyšší hora Praděd s nadmořskou výškou (1.491 m . m.) Na území Hrubého Jeseníku byla kvůli přírodnímu bohatství a jeho zachování v roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky o rozloze 740 km² se sídlem v Malé Morávce (CHKO Jeseníku). Zahrnuje celkem jedenáct maloplošných chráněných území. Kromě toho nabízí několik lyžařských lokalit (např. Červenohorské sedlo nebo Praděd), které jsou pro tradičně nejbohatší sněhovou nadílku v Česku navštěvovány nejdéle v roce. Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m. n.m. Praděd je zároveň nejvyšší hora Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska vůbec. Celkově jde o pátou nejvyšší horu České republiky. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 146,5 metrů (do roku 1993 měl 162 m) vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR.

Vysoká hole (1465 m. n. m.) je druhá nejvyšší hora ležící v pohoří Hrubém Jeseníku. Je to zároveň i druhá nejvyšší hora Moravy a také Českého Slezska.  Je to plochý výrazný vrchol, rozsáhlý zbytek zarovnaného povrchu s minimálním převýšením. Jihovýchodní svahy spadají do ledovcového Velké kotliny. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd. Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda a barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681. Koncem druhé světové války zde nacistická Luftwaffe budovala polní letiště a další vojenská zařízení.

Petrovy kameny  vrchol, který se nachází v pohoří Hrubý Jeseník. Třetí nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku tvoří tři mohutná skaliska, vysoká 7 metrů. Skály leží ve Slezsku v těsné blízkosti historické zemské hranice s Moravou.

Velký Máj vrchol v hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku mezi Vysokou holí a Jelením hřbetem. S výškou 1384 m n. m. jde o 20. nejvyšší horu Česka.

Červenohorské sedlo lyžařské středisko. Nachází se v nadmořské výšce 1013 m. n. m.  Leží asi šest km severně od obce Kouty nad Desnou. Areál Červenohorské sedlo je významným střediskem sjezdového lyžování na hranici Moravy a Slezska. Je zde celkem sedm vleků a čtyři sjezdovky, které mají nadmořskou výšku od 862 do 1.164 m. Jsou zde výborné sněhové podmínky, zimní sezóna trvá od poloviny prosince až do konce března.  Z Červenohorského sedla vede upravovaná běžecká trasa na Praděd – přes Petrovku a chatu Švýcárnu. Druhá běžecká trasa vede k bývalé chatě Vřesová studánka, odkud lze již bez upravené stopy pokračovat přes Červenou horu na Keprník a Šerák. Tato trasa je značena v bezlesých úsecích tyčovým značením, které ovšem není příliš kvalitní.

Dlouhé stráně (1.353 m. n. m.) nejvyšší hora Desenské hornatiny. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jedná se o přečerpací vodní nádrž, která se dvěma nádržemi dokáže vyvinou  výkon 650 MW, přeměňuje přebytky energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně – výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1.350 m. n.m. je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3,6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě turbíny, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěny v podzemní o délce 87 m, šířce 25,5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21,5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a větrací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV.

Karlova Studánka je lázeňská obec ležící v okrese Bruntál, pod  Hrubým Jeseníkem. V obci se nachází lázeňské resorty s vodoléčbou a termoterapií, nejznámější  jsou lázně Orlík, známým a navštěvovaným místem v lázních je také uměle vybudovaný vodopád na řece Bílá Opava. Dřevěná Kaple sv. Huberta. Věřící můžou navštívit kostel Panny Marie Uzdravení Nemocných.  Z Karlovy studánky směrem k Pradědu vede naučná stezka Bílé Opavy, po které můžete dojít až k chatě Barborka. V okolí je také mnoho cyklostezek.

Pramenů je v Karlově studánce je celkem osm. Maxmilián po Maxmiliánu, synovi Marie Terezie, který nařídil prohledat okolí obce a nalezl tak ony léčivé vody. Všechny zdejší prameny mají vysoký podíl oxidu uhličitého. Prameny je možno stočit v Pitném pavilonu, kde je pramen Vilémův, nebo v domě Libuše.